Aplikace asfaltových šindelů v horských podmínkách

Některá nedodržení technologické kázně se v exponovanějších lokalitách projeví rychleji nebo výrazněji. Jedná se zejména o dodržení teplotních podmínek pro zajištění dokonalého spojení šindelů v místech termobodů. Obecně platí, že v nízkých teplotách a na strmých sklonech střech je nutno nahříváním termobodů tyto aktivovat, aby došlo ke slepení jednotlivých řad bezprostředně již při pokládce. Na velkých sklonech střešních plášťů nelze jednoznačně spoléhat na kvalitní kontakt šablon způsobený gravitačním zatížením vlastní hmotností materiálu. Kromě toho je předpoklad, že na závětrných stranách střech je velké sání větru, které působí proti vlastní hmotnosti krytiny.

Nižší teploty ve vyšších polohách spolu s častějším výskytem silných větrů potom mnohdy zcela vylučují tzv. „samosvařitelný efekt“ šindelů, který je však všeobecně přeceňován. Je-li neslepená šindelová střecha vystavena vysokému zatížení větrem, může dojít i v relativně krátkém časovém horizontu k mechanickému poškození krytiny. Kromě toho případné zanesení termobodů prachem, pylem nebo jinými nečistotami může adhezní schopnosti termobodů výrazně snížit nebo zcela potlačit. Z těchto důvodu je nutné již v okamžiku pokládky zabezpečit aktivaci termobodů případnými náhradními mechanismy. Vzhledem k tomu, že v podhorských a horských oblastech lze na střechách předpokládat vysoké zatížení smykovými silami způsobenými sněhem a ledem, je nutné volit vhodné kvalitní kotvící prvky (hřebíky se zvýšenou výtažností) a dodržet předepsaná místa kotvení. V souladu s pravidly pro stanovení bezpečného sklonu krytiny (viz předchozí kapitoly) je nutné tento minimální sklon zvyšovat v závislosti na nadmořské výšce konkrétní lokality, na četnosti intenzivních větrů působících na stavbu a velikosti střešních ploch ve směru sklonu střechy. Pod těmito sklony je vždy nutno řešit doplnění hydroizolační skladby o pojistné izolační pásy.

Kromě míst s nízkými sklony je vždy nutné posoudit použití pojistných hydroizolací na problematických místech střešního pláště, kde může dojít k hromadění sněhu v zimním období, případně k výskytu zvýšené vlhkosti. Na horách se jedná zejména o převislé části střech, kde může dojít k naledňování a vzniku ledových valů, místa za nadstřešním zdivem a atikami, za komíny, okolo prostupů a podobně. Vždy je nutno pojistnou hydroizolaci řešit v místech úžlabí. Velkou pozornost je nutno věnovat zateplení střechy a jejímu odvětrání. Zvláštní důraz je přitom kladen na odstranění míst s možnými tepelnými mosty.